Průvodce / SELECTED VINTAGE GUITARS

Morris: japonská tradice akustických kytar. Modely F-18 a W-28

Historie značky Toshia Moridairy, americké inspirace a dva příklady z archivu Morrisu. Co je dobré vědět před výběrem japonské vintage akustické kytary.

Morris F-18 · SVG

Morris a tradice stavby kytar v Naganu

Morris představuje akustický proud japonského kytarářství, rozvíjený v regionu Nagano. V historii značky sehrál důležitou roli zájem o americké nástroje. Její zakladatel Toshio Moridaira se zabýval distribucí kytar Fender a Gibson a v roce 1964 navštívil továrnu Gibson v Kalamazoo. Podle firemního vyprávění tam získal přezdívku „Mori“, od níž je odvozen název Morris.

Značka vznikla v roce 1967. Raná nabídka zahrnovala kytary navazující na dreadnoughty a modely small jumbo značek Martin a Gibson. Morris tak rozvíjel vlastní výrobu a vycházel přitom z dobře známých vzorů americké akustické kytary.

Morris — historie značky a Toshio Moridaira ↗

O zdroji: Informace o zakladateli a původu názvu vycházejí z vyprávění, které zveřejnila sama firma.

Od klasických akustických kytar k elektroakustickým

V roce 1974 Morris představil své nástroje na veletrhu NAMM a v roce 1978 uvedl elektroakustickou sérii Tornado s mělkým korpusem, inspirovanou řešeními značky Ovation. V pozdějším období firma rozšířila také nabídku kytar určených pro hru fingerstyle, tedy prstovou techniku.

Morris — vývoj nabídky a série Tornado ↗

F-18: menzura 630 mm a tradiční materiály

Archivní karta modelu F-18 uvádí smrkovou vrchní desku, krk ze dřeva nato a palisandrový hmatník a kobylku. Menzura, tedy znějící délka struny mezi nultým pražcem a kobylkou, činí 630 mm. Mezi továrním vybavením jsou uvedeny zakrytované ladicí mechaniky a nultý pražec a sedlo kobylky z plastu.

Pro záda a boky výrobce uvádí dvě možnosti: dřevo označené japonským názvem トーグ, nebo palisandr. Archiv první označení blíže nevysvětluje. Neříká ani, zda byla smrková vrchní deska masivní, nebo laminovaná. To jsou vlastnosti, které je třeba ověřit na konkrétním nástroji.

Morris — archivní specifikace modelu F-18 ↗

O zdroji: Karta uvádí materiály a vybavení modelu. Verze zachovaná v archivu nepřiřazuje všechny údaje k jedinému ročníku.

W-28: dreadnought z katalogu pro rok 1979

W-28 má korpus typu dreadnought bez výřezu (cutaway), který by usnadňoval přístup k nejvyšším pražcům. Specifikace uvádí smrkovou vrchní desku, krk z nato, palisandrový hmatník a kobylku a ladicí mechaniky Schaller. Palisandrová záda a boky jsou přiřazeny exemplářům z let 1978–1979.

To je přesnější informace než obecné označení „Morris ze 70. let“. Ukazuje na konkrétní rodinu nástrojů, vybavení a období. Dochované ladicí mechaniky, označení i konstrukci korpusu lze při prohlídce kytary porovnat s touto dokumentací.

Morris — W-28, údaje z katalogu pro rok 1979 ↗

O zdroji: Výrobce uvádí katalog pro rok 1979 jako základ popisu a upozorňuje, že vybavení se v dalších letech měnilo.

Jak pracovat s archivem Morrisu

Firma upozorňuje, že její internetový archiv nezahrnuje všechny starší kytary a že stejné označení mohlo být v různých obdobích použito pro odlišné nástroje. Při identifikaci si zapišme celý název modelu, vyfoťme štítek a porovnejme detaily s příslušnou kartou nebo katalogem.

Morris — zásady používání archivu modelů ↗

O zdroji: Upozornění na změny specifikací pochází přímo od výrobce, proto je zohledňujeme při popisu vintage kytar.

Náš pohled: akustická kytara na hraní, nejen do sbírky

Starší Morris může být velmi dobrou alternativou k nové akustické kytaře s podobným určením. Vyplatí se hledat exemplář, který přesvědčí pohodlím a zvukem při vašem vlastním způsobu hry: doprovodu, hře trsátkem nebo prstové technice. Americké inspirace jsou součástí historie značky, ale neznamenají, že každý model zní jako konkrétní Martin nebo Gibson.